Náš 2.výlet - u Katky:)

Tak jsme si jednou v ranním kruhu povídali o tom, jak jsme se o víkendu měli. Když se dostala na řadu naše Katka, začala nám vyprávět, že si domů na zahradu pořídili velkou trampolínu, a že na ní teď se svou malou sestřičkou často skáčou. Všechny děti, včetně mě:), hned říkaly, že by si také rády zaskákaly. Kačka pak o našem nadšení pro věc pověděla mamince a pak už nic nebránilo tomu, aby pro celou naší třídu společně "neukuly" výlet:). Katka a celá její rodinka nás pozvaly k sobě domů, a protože my jsme jejich pozvání velmi rádi přijali, dne 22.6. 2011 vyrazili.

Sraz byl už v 7hod. ráno. K mému potěšení jsme se sešli v plném počtu, nikdo nezaspal:). Nasedli jsme na autobus v 7:15hod. Úkolem dětí bylo: Zakoupit si lístek u řidiče. Musím říct, že většina dětí s tím měla menší obtíže, což je celkem pochopitelné, neboť většina dětí jezdí nejčastěji autem:) Nicméně jsme to zvládli a mohli vyrazit.

Na zastávce Pod zelenou už na nás čekaly Katka, sestřička Adrianka a jejich máma, paní Hyrniková. Odvedly si nás k sobě na zahradu, kde už nás vítal Matýsek, jeho mladší bratr Tomášek, sestřička Valinka a jejich maminka, paní Kladníčková. Nesmírné nadšení všech dětí jsem mohla pozorovat hned, jakmile spatřily zelené prostranství, na kterém se tyčila....trampolína:) Samozřejmě na trampolínu nemohly všechny děti najednou. Avšak ty děti, které zrovna na trampolíně nebyly, se rozhodně nenudily. Na zahradě byla k dispozici dětem klouzačka a dvě houpačky. Kačka s rodinkou nám také připravily hry, které jsme si všichni mohli vypůjčit. Děti například hrály fotbal, kroket, skákaly přes švihadlo, točily obručemi. Na trampolínu se každý dostal alespoň třikrát:).                  

Po celou dobu jsme si mohli pochutnávat, co hrdlo ráčí, protože paní Hyrníková, paní Kladníčková a paní Matulová ( maminka od Kristýnky) pro nás přichystaly opravdovou hostinu:) Také nám maminka od Katky navařila velký kotel čaje:).

Něco málo před půl desátou jsme děti přizvaly ke stolu. Každý dostal nanuk domácí výroby:) Nebyl nikdo, kdo by odmítl. Všichni jsme se olizovali až za ušima:).

Vydovádění a najedení jsme vyrazili opět na cestu. Katka nás odvedla ke svému dědečkovi, který nám ochotně ukázal všechna zvířata, která doma má. Děti si pohladily malé králíčky i velké ovce, prohlédly si slepice i andulky a pejska. Ke včelám jsme se však raději nepřiblížili:).

U Katčiných prarodičů jsme také hledali poklad.

Děti se rozutíkaly ve skupinkách po okolí a hledaly, kde by taška s pokladem mohla být. Našla jej Katka (opravdu nevěděla, kde poklad je!) a  ta se se všemi spravedlivě rozdělila.

Ke konci našeho putování nás milý dědeček Katky pozval pod třešeň. Nabídl nám, že si můžeme natrhat tolik třešní, kolik kdo zvládne:) Děti třešeň očesávaly s velkým nadšením, některé sbíraly přímo do pusy, jiné sbíraly pro rodiče domů:).

Celý výlet se velmi vydařil a děti se mě již na zpáteční cestě autobusem ptaly, kdy Katku znovu navštívíme!

Mně nezbývá než poděkovat celému realizačnímu týmu!!! 

Děkuji proto především CELÉ rodině Hyrníkových, dále pak paní Matulové a paní Kladníčkové!!!

JAK TO VŠECHNO VYPADALO, MŮŽETE SHLÉDNOUT ZDE: fotogalerie/na-navsteve-u-katky-/